Kříž na Křížové hoře - dřevěný kříž s plechovým vyobrazením Krista z 50. let 20. století. Křížová hora pojmenována podle půdorysu hory (půdorys je do tvaru nepravidelného kříže). K samostatnému místu, kde stojí kříž se váže pověst o místním popravčím katovi, který zde vykonával své pracovní povinosti. A proč zrovna na tomto místě? Jednak byl pod dozorem svého Pána (který ho údajně kontroloval z oken zámku - tehdy tento parčík nebyl zalesněný) a z druhého a posledního důvodu, že trestaný (jakýmkoliv způsobem: ať popravou, mučením, ...) byl alespoň na odiv místním pro výstrahu, co se s nimi může stát pokud daný zločin trestaného zopakuje někdo jiný - tato hora je kromě zámecké budovy nejvyvýšenějším místem ve zdejším městečku a je na místo, kde kříž stojí, vidět ze všech místních částí městečka.

Z úsovské kroniky lze citovat toto: "Pro osady celého úsovského panství zřízen byl soud vrchnostenský, první stolice na zámku v Úsově, jejž vedl tzv. sudí justiciarins, práv znalý úředník, od Vrchnosti vydržovaný.Vyšší stolice odvolací byla v Olomouci, odkud soud úsovský v případech těžkých pro rozhodnutí a o radu obracel se do Olomouce (roku 1516 Jiří z Vlašimě žádal mistra Popravčího z Olomouce, odkud úsovský hrdelní soud čili právo krevné brával naučení). Mezi lety 1598 - 1635 brali z Olomouce naučení (učedník) "Ousovský purkrabic" Daniel Kurypas, Tomáš Boháč a Hanuš Jindřich (Prasek, kniha Tovačovská, Kniha ortelů). Roku 1653 úsovský soud žádal o popravčího z Moravské Třebové (Listina česká v Českém muzeu v Praze - muzejní zápis o popravě v Úsově roku 1722). Poprava se dělá na Kopečku, řečeném "Šibeniční" (viz. fotografie s dřevěným křížem). Každá vesnice na panství odváděla roční poplatek vrchnosti, který se nazýval - Krevné. V dotyčné muzejní listině zachovala se i sazba poplatku pro popravčího při vykonání soudního rozsudku na odsouzeném zločinci. Z ní se také dozvídáme důkladně způsob tehdejších krutých trestů, druhy popravy a platební sazby pro mistra Popravčího a jeho pomocníka.